Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících prošel vnějším připomínkovým řízením. Obsahuje řadu smysluplných a dlouho očekávaných změn. Návrh například zavádí adaptační období pro začínající učitele, které by mělo snížit riziko brzkého odchodu mladých učitelů ze školství.

Svět prochází složitou dobou a před námi stojí několik zásadních výzev. Pokud je chceme překonat, musíme se zvládnout adaptovat. Jsem vděčná za možnost promluvit ke svým kolegům na 30. kongresu ODS. Jako nejsilnější vládní strana musíme být lídrem, prosadit a realizovat vizi, že vzdělávání v Česku se musí stát klíčovou investicí do naší společné budoucnosti. 

Každoročně v jarním období probíhají zápisy do mateřských i základních škol a vždy jsou to chvíle dětmi i jejich rodiči dlouho očekávané. Vstup do vzdělávací instituce je důležitým mezníkem v životě každého člověka, protože přináší změnu nejen do života dítěte samotného, ale i do rodiny. Pravidelný denní režim, kontakt s vrstevníky, nové povinnosti, první úspěchy či neúspěchy, to vše ovlivňuje osobnost dítěte i fungování rodiny.

Před válkou k nám každý den prchají další stovky ukrajinských žen a dětí. Většina z nich věří, že svět Putinův režim od další agrese odradí, že válka brzy skončí, že jejich muži v boji nepadnou, a hlavně, že se brzy vrátí domů. Zatím tu chtějí pracovat, být aktivní, jsou vděčné za každou pomoc a příležitost. Příležitost teď musí dostat i ukrajinské děti, abychom co nejvíce zmírnili dopady této krize na jejich budoucnost i tlak na náš sociální systém. Musíme jim co nejrychleji zpřístupnit vzdělání.

Rodiče a často ani samotné školy přesně neví, koho si pod pojmem sociální pedagog představit. Přitom jeho práce výrazně pomáhá měnit klima školy tak, aby se v ní všichni cítili lépe. To se pozitivně odráží nejen na studijních výsledcích dětí, ale i v jejich motivaci dále se vzdělávat. Právě to je klíčové pro prosperitu nás všech, přesto sociálního pedagoga zatím nalezneme jen zhruba ve čtyřicítce českých škol. Úspěšné průkopníky školské sociální práce máme u nás v Praze 5 hned tři - základní školy Kořenského, Grafická a Chaplinovo náměstí.

Prázdniny neskutečně letí, dny se zkracují a návrat do škol se pomalu ale jistě blíží. Naskočit do výuky s chutí ale nebude jen tak. Covidový školní rok všechny vyčerpal. Zavírání, otevírání, rotace, otravné testování nespolehlivými testy, časté změny a především neustálá nejistota. K tomu ze dne na den notebook místo tabule, žádný kontakt s přáteli a domácí ponorka. Zkrátka stres. Bude to tentokrát lepší?

Za pár dní uplyne rok od vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým došlo k uzavření základních, středních i vysokých škol. Málokdo si tehdy dovedl představit, že naše školy budou zavřené ještě dnes - nejdéle z celé Evropy. Přitom vyhlídky na jejich otevření jsou velmi pochmurné.

Nedávno jsem přijala pozvání do online panelové diskuze Ústavu sociálních inovací. Zástupci podnikatelů, samosprávy či ekonomických odborníků, vyjadřovali své aktuální zkušenosti a názory na pandemickou situaci. Kdybych měla vyjádřit základní myšlenky, které rezonovaly celou diskuzí, řekla bych nejistota z budoucnosti, nedůvěra ve vládu, chaotické rozhodování, na druhé straně naděje a schopnost lidí se umět postavit na vlastní nohy.

Zavření škol zásadně ovlivnilo hned tři skupiny, které tvoří spojené nádoby v každé škole. Jeho součástmi jsou žáci, pedagogové a rodiče. Ne všechny skupiny čelí stejným výzvám či překážkám. Podívejme se na ně zblízka.

Tento druh podpory se již naštěstí v našich školách zabydlel, a tak je běžné, že začínajícím nebo novým pedagogům je poskytován. Co běžné ale ještě není, je uplatňování mentoringu začínajícím ředitelům. A tak s nástupem do pozice komunální političky Prahy 5, kdy jsem sama ještě vykonávala funkci ředitelky školy, jsem tuto podporu směrem k ředitelům iniciovala. Na tuto výzvu ředitelé velmi kladně reagovali, a tak jsme mentoring pro začínající ředitele v roce 2019 spustili. V tomto období byl třikrát využit, a tak po roce víme, zda tento nástroj má v práci nových ředitelů svoje místo a jak je vnímám řediteli. 

Ze slovníku cizích slov se dozvíme, že za prioritu označujeme vše, čemu dáváme přednost před ostatním, že v porovnání k jinému zdůrazňujeme daný nárok a neslevujeme z něj. Současná vláda si za prioritu zvolila kromě důchodů i školství. Očekávala bych tedy, že minimálně na sto procent plní vyřčené, že stále a dokola zdůrazňuje důležitost tohoto rezortu, že hledá různé způsoby, jak školství zkvalitňovat, a že neslevuje z nároků. Opak je ale pravdou.

Zobrazit více článků

Sledujte mě na Instagramu