Jste spokojená s výsledky voleb?
Jsem velmi spokojená, považuji to za skvělou zprávu o stavu České republiky. Vzkaz pro zahraničí, že se vydáme k Západu, nikoliv k Východu, je důležitý. Bude to pro mě sice nové, ale nebojím se toho. Je dobře, že se starostové nebo lidé z komunální politiky obecně dostávají do vrcholové politiky, tohle spojení vnímám jako užitečné. Výhodou u mě je to, že držím velmi úzký kontakt s občany.

Co chcete ve sněmovně prosazovat?
Celý život jsem ve školství, takže tomuto tématu se budu věnovat. Jeden z úkolů je přivést k životu strategii vzdělávání do roku 2030, kterou považuji za zdařilou, ale musí se naplňovat. Bývalý ministr školství udělal dost dobré práce a je tam hodně věcí, na které je možné navázat. Druhou kapitolou je hájení zájmů obcí a měst. Zároveň vnímám jako velmi důležité, že posílím ženský prvek ve sněmovně.

Jaké je pro vás největší překvapení voleb?
Překvapením je to, že Piráti mají z dvaadvaceti poslanců pouze čtyři. Skoro si myslím, že si to nezasloužili. Je pro mě příjemným překvapením, že se do sněmovny nedostali komunisté. Sociální demokracie pak podle mého názoru dojela na to, že se snažila oslovit hodně levicové voliče.

 

Co se podle vás lidem vybaví, když se řekne Smíchov?
Hodně lidí, velká dopravní křižovatka a možná, že se někomu, kdo tu dlouho nebyl, vybaví květníky na Strakonické nebo možná určitá zanedbanost Smíchova. No a pak se taky někomu může vybavit smích, i když se Smíchov jmenuje podle toho, že se tady míchali a smíchávali lidé, kteří sem přicházeli odjinud. Pro mě dnes Smíchov znamená hlavně velký rozvoj, protože Praha 5 je asi s Prahou 9 jedna z nejdynamičtěji se rozvíjejících městských částí. A nesmím zapomenout na zeleň, protože Praha 5 je jedna z nejzelenějších městských částí, jsou to plíce Prahy.

Nezmínila jste bezpečnostní situaci, přestože Praha 5 nedávno byla jednou ze tří městských částí, které přišly s deklarací „o společném postupu při řešení situace související se zvýšeným pohybem a koncentrací osob vykazujících závadové chování ve veřejném prostoru“. Proč si myslíte, že se k vám nepřipojily další městské části?
My jsme je vyzvali, nicméně v ostatních městských částech nemusejí tuto situaci řešit tak intenzivně jako my. U nás je to dané velkou koncentrací lidí. Lidé bez přístřeší nebo lidé závislí na drogách se zkrátka stahují tam, kde je živo, to platí po celém světě. Praha 5 se dnes stává takovým druhým centrem Prahy, dřív si lidé dávali sraz pod ocasem, dnes si ho dávají na Andělu. Proto si myslím, že Praha 5 nese tuto zátěž společně s Prahou 2, která je jen přes řeku a Prahou 1, která je tím ovlivněna historicky. Deklarace se tedy týká nejvíc těchto městských částí a ostatní starostové se zkrátka nepřidali, není to totiž populární téma a nemá to ideální řešení. Lidé bez přístřeší nebo závislí na drogách tu zkrátka žijí buď dobrovolně nebo nedobrovolně, musíme s nimi pracovat a není to tak, že bychom je měli odsoudit a nestarat se o ně. Teď máme tuto zátěž my a musíme to řešit v součinnosti s policií, hlavním městem a potažmo se státem. Jde o velmi komplexní problematiku.

Starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) se v souvislosti s deklarací vyjádřila, že by podle ní byl dobrým krokem návrat k institutu vykázání. Není to podle vás ukázkový příklad populismu?
To nechci hodnotit. Slova Jany Černochové o institutu vykázání byla kontroverzní, proto se jich chytila média. Na druhou stranu si dokážu představit situace, kdy by takový postup mohl fungovat. Institut vykázání nebyla ta hlavní zpráva, kterou měla deklarace přinést. Hlavní zprávou deklarace mělo být otevření diskuze o tomto tématu a pokus o restart protidrogové politiky.

Už jste zmínila nutnost spolupráce s policií. Jak se na Pětce spolupracuje s městskou, ale i státní policií?
Musím říct, že dobře, s oběma se pravidelně setkáváme. Před několika měsíci došlo k posílení hlídek, není žádným tajemstvím, že na Praze 5 operuje zvláštní jednotka, která se zaměřuje na dealery a daří se jí.

Jak jste docílila toho, že jsou na Pětce posílené hlídky?
Vyžádala jsem si čísla, ze kterých vyplynulo, že je tu víc přestupků a trestných činů než v jiných městských částech. Dalším impulzem bylo to, že tu žiji a vím, s čím se potýkají lidé v okolí Anděla. Také se na mě jako na starostku obracejí lidé s konkrétními připomínkami k bezpečnosti. Když jsem dělala anketu k bezpečnosti mezi lidmi, vyplynulo z ní, že se velká část z nich necítí bezpečně nebo se až bojí v lokalitě Anděl. Na základě těchto tvrdých dat z analýz a z komunikace s občany jsem se sešla s řediteli městské i státní policie a domluvili jsme se na posílení hlídek.

Jaké problémy tady strážníci a policisté řeší nejčastěji?
Činnosti policistů jednoznačně vévodí přestupky v dopravě, řeší špatně zaparkovaná auta, modré zóny, rychlost a podobné věci. Právě kvůli tomu jim nezbývá moc času na další činnost. Dost často se musejí rozhodovat, zda budou řešit špatně zaparkované auto na základě oznámení, nebo půjdou řešit situaci na Anděl. Policie zkrátka bojuje s nedostatkem lidí, městská policie by na Pětce měla mít 115 strážníků, ale je jich tu asi 90, takže nám 25 strážníků trvale schází, což není málo. Proto se jim sice snažíme pomáhat s náborem, ale jde o celostátní problém.

Stěhují se na Pětku noví obyvatelé?
Stěhuje se sem hodně nových obyvatel, to poznáme podle počtu škol a školek. Souvisí to s tím, že Praha 5 má mnoho rozvojových území, kde se staví kromě administrativních budov i byty. Každoročně se u nás na Pětce zkolauduje nejvíc bytů ve srovnání s jinými městskými částmi. Do roku 2030 by Praha 5 měla mít 100 tisíc obyvatel.

Zmínila jste školy a školky, je jich tu dostatek?
Zatím ano, ale pokud bychom neřešili tu situaci už teď, tak by do roku 2030 dostatek nebyl. Samozřejmě je to lokalita od lokality, jsou místa, kde jsou kapacity téměř naddimenzované, ale jsou i místa, kde jsou školky nebo školy na stropu svých kapacit. Ne všechny školy mají potenciál se rozšiřovat přístavbami a tady narážíme na ten problém, že naše městská část nedisponuje pozemky. Tuto situaci řešíme jak s hlavním městem, tak přímo s developery, kteří by se měli podílet na infrastruktuře. Městská část nemá 600 nebo 700 milionů na stavbu školy, takže musíme vyjednávat přímo s majiteli pozemků.

Jak funguje vyjednávání mezi městskou částí a developerem?
Doba se změnila, developeři pochopili, že je pro ně výhodné být za dobře s městskou částí. I pro ně je příjemné, když mohou svým klientům při prodeji bytů říct, že se v lokalitě podíleli například na stavbě školy nebo školky. My spolupracujeme téměř se všemi investory, kteří zde staví. Od roku 2018 máme vypracované zásady spolupráce městské části s investory, které jsou velmi jednoduché a transparentní. Podmínky jsou stejné pro všechny a většina investorů je s námi ochotná uzavřít memorandum, ve kterém se zaváže například k poskytnutí pozemku pro vybudování školy nebo k poskytnutí finančního příspěvku na vybudování hřiště.

Jak se vám spolupracuje s developerem Smíchov City?
Jednání se Sekyra Group probíhala už v minulém volebním období, ale troufám si říct, že tento investor je dobrou ukázkou toho, jak by investor měl spolupracovat s městskou částí, protože před pár lety společnost Sekyra Group iniciovala participaci s občany, kdy proběhlo několik jednání o tom, jak by měl vypadat veřejný prostor. Tehdy to bylo výjimečné, dnes už se to děje samozřejmě častěji. Takže v rámci Smíchov City je s investorem spolupráce dobrá, poskytl pozemek na výstavbu školy a je připraven posílit infrastrukturu, protože čtvrť Smíchov City by měla být alternativní centrum Prahy, tam bude opravdu všechno – škola, školka, byty, kanceláře, obchody a stovky nových bytových jednotek. Uvádí se, že zde bude pracovat a bydlet až 12 tisíc lidí.

V jaké fázi je projekt Lihovar?
Tam je to složitější v tom, že tam je víc investorů, takže to má víc etap. Má tam vzniknout asi 500 bytových jednotek, administrativní budovy a různá občanská vybavenost. U Lihovaru vnímám jako nejpřínosnější to, že celá část břehu Vltavy od Hořejšího nábřeží vlastně až po Lihovar je neprostupná. Díky projektům Lihovar a Šemíkův břeh naproti Vyšehradu by se tento břeh Vltavy s výhledem na Císařskou louku měl otevřít a zvelebit.

V roce 2017 vzbudila vlnu nevole snaha zastavět jižní část Dalejského háje. Jaká je situace v okolí Prokopského údolí dnes?
Že by se v Prokopském údolí mělo něco stavět, to je určitě passé. Není tam žádný investorský záměr. Prokopské údolí je přírodní rezervace, kde spíš řešíme, aby tam byl větší pořádek a aby tam cyklisté nejezdili mimo vyznačené stezky.

Jaká je podle vás největší změna, kterou jste za dobu vedení radnice pro Pětku udělala?
To jsou dvě věci. Jedou z nich je přijetí strategie Prahy 5 do roku 2030. To sice občané možná úplně nevnímají jako něco klíčového, co se jich přímo dotkne, ale strategie přináší jistotu, stabilitu, kontinuitu a koncepci toho, kam bude městská část směřovat. To je velký počin. A druhou věcí, o které si myslím, že se mi podařila, je otevření radnice lidem. Dřív byla poměrně dost uzavřená, zakonzervovaná, nekomunikovalo se s občany, nekonala se setkání, úřad byl zkostnatělý a to mluvím i o způsobu komunikace navenek, takže důvěra lidí v radnici nebyla moc velká, což se mi snad daří měnit a nechci říct, že jsem u konce.

 

Zdroj: Pražská drbna