ŽENY A POLITKA: Jaká očekávání mají ženy při vstupu do Poslanecké sněmovny? Z čeho mají radost a jakým překážkám čelí? Na to jsme se zeptali hned několika poslankyň. Tentokrát nám odpovídala Renáta Zajíčková.

Čemu jste se věnovala před nástupem do funkce poslankyně?

Celý profesní život jsem se věnovala vzdělávání. Prošla jsem různými pozicemi od učitelky po ředitelku a zřizovatelku, a to jak ve školách veřejných, tak i ve škole soukromé.

Naplnila se vaše očekávání, se kterými jste do dolní komory parlamentu vstupovala?

Jsme v polovině volebního období, moje role v Poslanecké sněmovně se vyvíjí. Co mě těší je, že mohu aplikovat své zkušenosti ze vzdělávání právě v Poslanecké sněmovně, a to především při tvorbě legislativy a vizí českého školství.

Co vás v Poslanecké sněmovně nejvíce překvapilo, ať už příjemně nebo nepříjemně?

Jsem žena činu, mám ráda, když se věci posouvají svižným tempem. V Poslanecké sněmovně se vzhledem k mimořádně intenzivním obstrukcím čas vleče. Tomuto jsem se musela přizpůsobit. Ale naučila jsem se tento čas smysluplně využít, a to například tvorbou koncepčních dokumentů, schůzkami s lidmi z terénu nebo získáváním zpětné vazby od kolegů z Poslanecké sněmovny.

Co se změnilo pro vaši rodinu s vaším nástupem do funkce? A co se změnilo pro vás?

Do Poslanecké sněmovny jsem vstupovala v době, kdy mí tři synové byli již dospěli. To mi jako ženě - matce uvolnilo ruce a umožnilo mi se naplno věnovat práci komunální političky a pak i poslankyně. Práce v Poslanecké sněmovně vyžaduje mnoho času a mentálního nasazení.

Jakým překážkám čelí ženy, které se angažují ve vysoké politice?

Pokud mají malé děti, pak je největší zátěží bezesporu časová náročnost tohoto povolání. Sladit povinnosti matky a političky je náročné a vyžaduje to velmi dobrou práci s časem, akceschopnost a určitě zapojení dalších členů rodiny. Jsem ráda za své rozhodnutí plně se věnovat výchově svých dětí. Považovala jsem vždy za užitečné nic neuspěchat, protože vše má svůj čas. Dnes se mohu s čistým svědomím věnovat intenzivně své další profesní dráze a osobnímu rozvoji.

Dále se domnívám, že pokud má žena srovnané své priority, je dostatečně silná a sebevědomá, pak i ve světě, kde převažují muži, je schopna se bez problému prosadit. Ani zde nevidím zásadní překážku a jako ženu by mě nikdy neuspokojovalo mít „funkci jenom proto, že jsem žena.“

Z čeho máte ve své funkci největší radost?

Daří se mi posunovat české školství do 21. století. Díky mým bohatým zkušenostem a vhledu do vzdělávání prosazuji nové myšlenky a vize a přesvědčuji o nich své kolegy a odborníky. V této chvíli se věnuji reformě vzdělávací soustavy v ČR, šířím myšlenku nutné změny, protože naše školství uvízlo v minulém století. Věnuji se i praktickému tématu, kterým je zásadní novelizace vyhlášky k hygienickým normám pro školská zařízení. I tato vyhláška je zastaralá, jsou v ní pasáže převzaté z dokumentů z éry Sovětského svazu. Vyhláška tak nereflektuje proměnu vzdělávacích potřeb a proměnu technologií. Věnuji se i dalším tématům, jako je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nebo rodinná politika.

Co byste vzkázala ženám, které uvažují o kandidatuře do Poslanecké sněmovny?

Doporučila bych jim, aby pečlivě zvážily své priority, osobní předpoklady a časové možnosti. Znovu opakuji, že vše má svůj čas a i budování kariéry má postupovat po krocích. Pokud má ale žena všechny předpoklady být političkou, řekla bych jí, ať neváhá. Naplní tím svůj potenciál a zároveň obohatí a zlepší politickou kulturu.

 

Zdroj: Ženy a politka, 05/2023