Dnešním dnem jsme ve Sněmovně schválili důležitou změnu, která zásadně zlepší systém uznávání zahraničního vzdělání v České republice. Pozměňovací návrh, který jsem k novele zákona o vysokých školách předložila, přináší transparentní a spravedlivější pravidla pro nostrifikace – proces, ve kterém se posuzuje zahraniční vzdělání a jeho rovnocennost s českým systémem.

Moje zkušenost ve funkci starostky a zřizovatelky škol v Praze 5 mi ukázala, jak zastaralé předpisy komplikují správu a rozvoj škol. Spolu se svým týmem jsme investovali do škol více než 400 milionů korun, ale přesto jsme naráželi na bariéry v podobě byrokratických omezení a přeregulovaných hygienických požadavků. Rozhodla jsem se proto, že je nutné školám uvolnit ruce, aby mohly vytvořit moderní a efektivní prostředí, které bude skutečně přínosem pro vzdělávání dětí.

V roce 2025 poputuje do českého školství téměř 291 miliard korun, což je o 22 miliard více než v roce předchozím. Nejvyšší částka, necelých 217 miliard korun, směřuje do regionálního školství, což zajistí navýšení průměrných platů učitelů o 7 %. „Toto navýšení prostředků do školství je jistě vítané, ale pouze peníze problémy ve školství nevyřeší,“ říká poslankyně a předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení Renáta Zajíčková, která se chystá v polovině listopadu představit návrh reformy regionálního školství.

Na začátku června se v Jihlavě konala dvoudenní konference Fórum rodinné politiky, již posedmé pořádaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Letošní ročník se zaměřil nově také na synergii rodinné a vzdělávací politiky. Velmi si vážím otevřenosti ministerstva a především toho, že jsem jako předsedkyně podvýboru pro regionální školství měla možnost garantovat programový blok "Rodina a vzdělání – Společně k silnější společnosti".

Maření výuky je aktuálním a závažným problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu vzdělávání a pracovní prostředí učitelů. V dnešní společnosti je stále více patrné, jak se mění role rodiny a školy ve výchově dětí. Jsme svědky určité krize rodičovství, kdy jsou oslabovány vazby mezi členy rodiny, a vazby mezi rodinou a školou. Mnoho rodičů dnes nemá dostatek času nebo možností věnovat se výchově svých dětí tak, jak by si přáli.

Hlasem učitelů by měli mluvit ti, kteří učí a ví, co se ve školách skutečně děje. Dne 29. dubna 2024 se uskutečnil kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, kde se sešlo přes 100 aktérů regionálního školství – učitelů, ředitelů, zástupců asociací a spolků, zástupců zřizovatelů i Ministerstva školství. 

Během týdenní studijní cesty Partnerství pro vzdělávání 2030+ do Estonska a Finska jsme tuto větu zaslechli hned několikrát. Je to zřetelný odraz hlubokého společenského závazku vůči  budoucím generacím, který jsme mohli vidět a cítit doslova na každém kroku naší cesty. Každý jeden den nám naskytl bezprostřední pohled na vzdělávací systémy zemí, které mají vzdělávání zakořeněno jako hlavní celospolečenskou hodnotu.

Rozvíjet naši současnou školskou infrastrukturu, povětšinou mnoho desetiletí staré budovy, je dnes možné převážně s povolením výjimky z požadavků různých předpisů. Jen hygieny v krajích žádostí o výjimky řeší stovky ročně. V souhrnu jde o tisíce hodin administrativně složitého připravování žádostí ze strany ředitelů a zřizovatelů, tisíce hodin jejich vyřizování ze strany úředníků, měsíce průtahů i složitější stavební projekty. V konečném důsledku naše vzdělávání zbytečně přichází o stovky milionů korun.

Čeští učitelé by se v reakci na stále častější fyzické útoky mohli podobně jako jejich slovenští kolegové dočkat statusu chráněné osoby, řekla v rozhovoru pro iDNES.cz poslankyně a členka výboru pro vzdělávání Renáta Zajíčková. „K útokům na učitele dochází a myslím si, že by měli mít větší jistotu v tom, že je stát uchrání,“ říká.

Dvě minulé vlády se na reformy a zodpovědné hospodaření vykašlaly a dnes to školy odnáší. Zastaralá a rozdrobená školská infrasktruktura je neefektivní a plýtvá penězi, které mohou putovat právě na platy pedagogům i nepedagogům. To musíme změnit.

V průběhu mého tříletého působení jako starostky a zřizovatelky škol bylo do rozvoje školské infrastruktury Prahy 5 investováno více než 400 milionů korun. Při realizaci těchto projektů jsem silně vnímala zastaralost hygienické vyhlášky po školy. Přeregulovanost, zmatky a byrokracie způsobuje nejen zbytečné plýtvání veřejnými penězi, je to také jeden z hlavních důvodů, proč se zřizovatelům škol nedaří včas zajišťovat dostatečné kapacity pro silné ročníky dětí.

Vládní koalice se jednomyslně dohodla na novelizaci legislativního návrhu, který přináší důležité změny v přijímacím procesu na střední školy. Nová opatření poskytnou větší jistotu a flexibilitu žákům i rodičům a zjednoduší administrativní proces pro školy. Novinka by měla vstoupit v platnost v již příštím školním roce.

Zobrazit více článků

Sledujte mě na Instagramu